Špindlerův Mlýn - charakteristika tohoto vyjímečného místa

Špindlerův Mlýn je významné turistické středisko v Krkonoších.
Město má přibližně 1400 obyvatel a rozlohu 7690,91 ha. Leží v nadmořské výšce 575 – 1555 m. Nejvyšším bodem obce je Luční hora – druhá nejvyšší hora České republiky. Leží při soutoku řeky Labe a Dolského potoka.

Město je jedním z nejznámnějších a nejnavštěvovanějších středisek v České republice.
Lůžková kapacita je kolem 10 tisíc lůžek. Špindlerův Mlýn má ideální podmínky pro zimní sporty. Lyžařské a běžecké tratě jsou v provozu až 5 měsíců v roce. Profesionálně upravované sjezdové tratě různého druhu a obtížnosti jsou v celkové délce 25 km. Celkem 14 lanovek a vleků zajišťuje přepravní kapacitu 17 500 lyžařů za hodinu. S jedním skipasem je možno lyžovat na více jak 25 km upravených sjezdovkách na 4 různých lyžařských resortech.
Špindlerův Mlýn nabízí mnoho atrakcí i v letní sezóně. V letních měsících jsou ideální podmínky pro pěší turistiku a horská kola.

Národní park

Národní parky jsou vyhlašovány vládními orgány nebo parlamenty jednotlivých států. V České republice je v současné době statut národního parku stanoven zákonem České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze podle tohoto zákona vyhlásit za zvláště chráněná (ZCHÚ), národní park je u nás jednou ze 6 kategorií ZCHÚ a používá vrcholné ochrany. Tento zákon také stanovuje základní ochranné podmínky všech kategorií CHÚ. Jednotlivé národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zvláštními zákony.
"Za národní park lze vyhlásit rozsáhlá území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením."

V naší republice máme 4 národní parky (kromě KRNAP ještě NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko). Území NP je členěno do 3 zón, z nichž první je nejpřísněji chráněná. Ochranné pásmo není součástí území NP. Činnost člověka v NP je dále řízena plánem péče o NP a návštěvním řádem NP.

Termínu národní park (National Park) se v mnoha místech světa užívá v podobném významu jako u nás, ale vzhledem k původu termínu v národní legislativě té které země existují odlišnosti prakticky mezi všemi zeměmi.

Biosférická rezervace

Biosférické rezervace jsou vyhlašovány Organizací spojených národů pro vzdělání a vědu (UNESCO) v rámci programu Člověk a biosféra (MAB - Man and the Biosphere). Základní směrnice týkající se biosférických rezervací byly stanoveny v roce 1974. V BR se provádí ochrana genofondu, vědecký výzkum sledující využívání a zneužívání přírodních zdrojů, výměna informací v mezinárodním měřítku a výchova odborníků i veřejnosti pro cíle ochrany přírody. Světová síť BR je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Každá BR obvykle obsahuje ukázky hlavního biomu oblasti, výjimečné nebo ojedinělé části přírody, krajinu citlivě využívanou člověkem i přírodu degradovanou lidskou činností. Jako biosférické rezervace mohou být vyhlášena pouze území chráněná národní legislativou (zákonem). BR musí být dostatečně velká pro zajištění všech úkolů. V ČR to tedy může být buď národní park nebo chráněná krajinná oblast.

V naší republice je v současné době 6 biosférických rezervací (Krkonoše, Šumava, Křivoklátsko, Třeboňsko, Pálava, Karpaty). Území každé BR se dělí do 3 zón - jádrové (čistě přírodní území - u nás zóny NP I a II), nárazníkové (zóna NP III) a přechodové (ochranné pásmo NP). Ochrana území formou BR neomezuje činnost člověka žádnými dalšími předpisy, opírá se jen o národní legislativu.